On Solo Travel.
I think that everyone should do a solo trip once. For those who have done it, they get it. For others, it may be a strange concept. There is something very powerful about traveling solo. From the ultimate freedom of doing whatever you want, whenever you want to experiencing the world and yourself differently, it is a unique experience. And one I think all of us should experience at least once in our lifetime.
For many years, I have been traveling mostly by myself for work trips to Africa and Asia. When possible, I try to explore the country beyond work at least a bit. Most recently, I have gone on full solo vacations. Before my first solo vacation, it took a lot of encouragement from my friends. The second time, it was a no-brainer. I am often asked questions about my trips and especially my recent solo vacations, so I have decided to share some of it here. There are myriads of pluses and minuses of traveling solo and I want to share the key ones as I have experienced it myself. I hope this will encourage those considering it to give it a shot. For those who think that solo travel is out of their reach or plain crazy, perhaps this will be a little inspiration to look at new horizons. And for those who have traveled solo, I know you will relate and maybe you will find some useful tips.
The Good:
Empowering and freeing: Planning and executing a whole trip on your own is empowering. You figure out what to do, deal with any challenges that come along, and decide every detail. It’s empowering to be so in charge and freeing to have full control of your time and schedule. You do not have such luxury very often. My first solo vacation was in Kauai. I wanted to do hikes along the Napali coast and Waimea Canyon. I researched them and planned when and where to start, what to bring, and how to get there. I was worried to do these challenging hikes by myself, so I shared my geo location through Life 360 app with my mom and a few of my friends, just in case. When I finally stood at the edge of the green cliffs, overlooking the ocean and having the coast to myself as far as I could see, I was filled with an overwhelming sense of power I rarely feel. I left for Kauai excited but worried; I returned confident that I can do anything that I put my mind to.
You do what you want: Is there something that you want to do and your partner, friends or family won’t come along? Do you have a dream destination and somehow something always gets in the way to do it with others? Do it by yourself. Use it as an opportunity to take time for yourself, treat yourself, and be adventurous. Do it your way, take charge, don’t negotiate. I had wanted to go hiking in Hawaii for a long time, but people in my circles didn’t seem to be up for such trip. It took quite a bit of encouragement from several of my friends for me to decide to go by myself, but I am so glad I did. I loved the trip and those six days were quite transformational for me.
You have time to think and reflect: Traveling alone you experience everything around you and within you fully. You are “on” without any distractions. I feel like when I travel alone I “soak up” the experience through every part of my body and mind. I also get so many ideas when traveling alone. My friends gave me a very nice notebook with some inspiring quotes before I went to Italy for a month. I carried it with me everywhere, so that I could take notes whenever ideas and inspiration came to me. I might have looked a little crazy, but I wanted to write down all the thoughts, raw emotions, reflections, and observations that were coming to me because I was open and present, fully experiencing everything around.
You meet new people: It surprised me on my first trip how friendly everyone was and how easy it was to engage with new people. I think that when you travel with a group or someone close, you tend to look less outside that circle. But when you are by yourself you are more open to other people around. Also, people are more likely to speak to a solo traveler than a group or a couple (whether it is out of pity or curiosity). I met people on hikes, in restaurants, at a bar, sightseeing, walking around towns, and in my accommodations. In Kauai, I met a movie set designer while having dinner and after I gathered enough courage to go to a bar by myself one night, I had a great time hanging out with a really cool family celebrating their son’s 21st birthday and a fun Bosnian guys from Detroit. In Italy I e-biked along Puglia coast with a great local guide/friend and in Colorado joined forces for part of a hike with a nice girl from Tennessee.
The Bad:
It can get lonely: Yes, it does. I am not going to fool you; there have been times when I definitely felt lonely on my trips. When I was surprised by snow in a remote Italian mountain village after returning from a challenging day of driving and getting lost, I was near tears. I was tired, I was feeling low, I missed having someone to talk to, and it was freezing and snowing outside at the end of April. Luckily, it happened only a few times, but it’s fair to say it isn’t always pink and rosy. You also cannot share the experiences you are going through with anyone; moments that you wish to share are just for you.
Solo eating out can be … awkward: Going to restaurants to eat by yourself isn’t the most fun and people often give you weird looks. You feel judged and talked about. I am pretty used to eating by myself from my work trips, but somehow its different on vacation. In Italy, they sometimes barely seated me because they were so puzzled by a girl coming by herself (I am sure a guy wouldn’t get that many weird looks…). I learned that the key is to be confident. I said with a smile “si, una persona” and acted as if it was completely normal to eat by myself. To keep myself entertained while waiting for my food, I usually bring a book or my tourist guide with me to read and plan for my next day, write in my journal, or catch up with family and friends on Whatsapp.
Caution is important: Traveling alone requires more precaution than with a group. As a solo woman traveler, I am cautious where I go, when, and what I bring. I aim to get back to my accommodation before it gets dark and stay in safe places with good reviews. I ask for advice from locals; Airbnb hosts are usually a great resource. I have my phone always charged and often share my GPS location with friends and family. In Kauai, I brought plenty of food and water on my hikes and tried to inform the lodge at the entrance of where I was going (they didn’t care). In Italy, I avoided areas I knew might be dodgy (Naples – I will see you next time when I go with someone). On my hikes in Colorado, I had my trail map, food, water, extra layers, weather alerts on my phone, and stayed only on marked trails. With some common sense and little bit of planning, you will be fine in most generally safe locations.
For me, the pros of solo travel definitely outweigh the cons. And while I really like traveling with others, I have found that throwing in a solo trip now and then is freeing, cleansing, and enjoyable. It can be half-day “get out of town” trip or long international vacation, depending on your circumstances and interests. If you try it and like it, you have a new avenue for pursuing new experience. If you try it and realize it’s really not your cup of tea, it is still an experience that you will not forget and regret. It’s worth trying at least once.
P.S. I have traveled to quite a few places and am pretty good at getting ready for international trips, so if you have any questions or want any tips, leave me a comment or send me an email. I am happy to chat.
Photos: from the top – the ‘golden hour’ in Nebraska on a road trip to Colorado; Nu’alolo trail vista on Kauai’s Napali coast; snow-dusted Roca Calascio in Abruzzo region Italy at the end of April; solo lunch at one of the many Tuscan osterias; crisp morning on Emerald Lake trail, Colorado.
O Sólo Cestování.
Myslím, že každý by měl zkusit sólo výlet alespoň jednou. Ti, kteří to zkusili, vědí, o čem mluvím. Pro ostatní to může být dost zvláštní koncept. Cestování sólo je působivý zážitek. Od té naprosté svobody, kdy si člověk může dělat, cokoliv chce, kdykoliv chce, k prožívání světa kolem a sebe sama jinak, je to jedinečný zážitek. Zážitek, který si myslím, že by všichni měli zkusit alespoň jednou za život.
Už mnoho let létám převážně sama na pracovní cesty do Afriky a Asie. Když je to možné, snažím se si prohlédnout tu zemi alespoň trochu víc než jen pracovně. V posledních době jsem navíc zkusila i pár sólo dovolených. Před mojí první sólo dovolenou jsem potřebovala hodně povzbuzení od kamarádů. Podruhé jsem nad tím vůbec nemusela přemýšlet. Často dostávám otázky ohledně mých výletů a speciálně mých nedávných sólo cest a tak jsem se rozhodla o tom něco napsat. Cestování sólo má spoustu plusů a mínusů, ale já chci s vámi sdílet ty hlavní, jak jsem je prožívala já. Doufám, že tohle namotivuje ty, kteří o sólo výletu uvažují, aby do toho šli. Pro ty, pro které je cestování sám mimo dosah anebo prostě naprosto bláznivý nápad, třeba bude toto malá inspirace se podívat na nové horizonty. A pro ty, kteří sami cestují, těm to bude blízké a snad najdou nějaké dobré tipy.
To dobré:
Posilující a osvobozující: Naplánovat a podniknout celý výlet sama je hodně posilující. Vymyslíte co dělat, vypořádáte se s překážkami, které se objeví, a rozhodnete každý detail. Je posilující mít takovouhle autoritu a je osvobozující mít plnou kontrolu nad svým časem a rozvrhem. Takováhle vzácnost se vám nenaskytne často. Moje první sólo dovolená byl na Kauai. Chtěla jsem podniknout tůry po pobřeží Napali a ve Waimea Kaňonu. Nastudovala jsem si to, naplánovala kde a kdy začít, co si vzít s sebou a jak se tam dostat. Měla jsem trochu obavy dělat tyhle náročnější tůry sama a tak jsem přes Life 360 aplikaci sdílela svoji geo lokaci s mamkou a pár kamarády, kdyby něco. Když jsem konečně stála na kraji těch zelených útesů, dívala se na oceán a měla pobřeží pro sebe, kam jen oko dohlédlo, byla jsem naplněná ohromným pocitem síly, který málokdy cítím. Vyrazila jsem na Kauai natěšená, ale s obavami, vrátila jsem se sebevědomá, že zvládnu cokoli, do čeho se pustím.
Děláte, co chcete: Máte něco, co byste chtěli podniknout a váš miláček, přátelé nebo rodina se k tomu nemají? Máte svoji vysněnou destinaci a nějak se pořád nedaří se tam dostat s ostatními. Jděte do toho sami. Vemte to jako příležitost si udělat čas na sebe, udělat něco pro sebe a být trochu dobrodružní. Udělejte to podle svého, vezměte to do svých rukou, nevyjednávejte. Hodně dlouho jsem chtěla podniknout pěší tůry na Hawaii, ale nikdo z mého kruhu se nezdál být na tento typ výletu. Potřebovala jsem hodně pozvbuzení od několika kamarádů, abych se rozhodla vyrazit sama, ale jsem tak ráda, že jsem do toho šla. Býl to skvělý výlet a těch šest dnů pro mě znamenalo velikou změnu.
Máte čas na přemýšlení a reflexi: Cestování sama znamená, že prožíváte všechno kolem sebe a v sobě plně. Jste “on” bez jekéhokoliv rozptylování. Mám pocit, že když cestuji sama, nasávám ty zážitky každou částí mého těla a mysle. Také dostávám spoustu nápadů. Než jsem jela na měsíc do Itálie, dali mi kamarádi krásný diář s inspirujícími citáty. Nosila jsem ho s sebou všude, kam jsem šla, abych si mohla zapsat nápady a inspiraci, které mi přicházely na mysl. Možná že jsem vypadala trochu bláznivě, ale chtěla jsem si zapsat všechny ty myšlenky a nefiltrované emoce, reflexe a náhledy, které se na mě hrnuly, protože jsem byla otevřená a v momentu a plně prožívala všechno kolem.
Setkáte se s novými lidmi: Na mém prvním výletu mě překvapilo, jak přátelští všichni byli a jak jednoduché bylo se dát do hovoru s novými lidmi. Myslím, že když člověk cestuje se skupinou nebo s někým blízkým, většinou se moc nedívá mimo svůj kruh. Ale když je sám, je mnohem otevřenější lidem kolem. Je také pravděpodobnější, že lidé se dají do hovoru se samotným turistou než se skupinou nebo párem (ať už z politování nebo ze zvědavosti). Seznámila jsem se s lidmi na tůrách, v restauracích, v baru, při turistických prohlídkách, při procházkách po městech a v mých ubytováních. Na Kauai jsem potkala designera filmových setů při večeři a potom, co jsem posbírala dostatek odvahy vyrazit sama večer do baru, strávila jsem super večer se skvělou rodinou, co tam slavila 21. narozeniny jejich syna a s pár veselými Bosňany z Detroitu. V Itálii jsem projela pobřeží Puglie na elektrickém kole s místním průvodcem/kamarádem a v Colorádu jsem se spojila na kus tůry s fajn holčinou z Tennessee.
To špatné:
Můžete se cítit osaměle: Ano, to se stává. Nebudu vám nic nalhávat, několikrát jsem se na mých výletech cítíla osaměle. Když mě v odlehlé Italské horské vesnici zastihl sníh po náročném dni na cestách, kdy jsem se několkrát ztratila, bylo mi do breku. Byla jsem unavená, smutná, chybělo mi s kým si povídat a venku mrzlo a padal sníh na konci dubna. Naštěstí se mi tohle stalo jen párkrát, ale myslím, že je fér říct, že to není vždycky jen růžové. Také nemůžete s nikým sdílet ty zážitky, kterými procházíte. Momenty, které byste chtěli sdílet, jsou jen pro vás.
Sólo jídla můžou být…zvláštní: Návštěva restaurací sólo není zrovna moc legrace a lidé se na vás často dívají podivně. Cítíte, že o vás mluví a že vás hodnotí. Jsem dost zvyklá jíst sama z mých pracovních cest, ale z nějakého důvodu je to jiný pocit na dovolené. V Itálii mě občas skoro ani neusadili, protože byli tak zmatení tím, že by holka mohla přijít na jídlo sama (je mi jasné, že chlap by nevyfasoval tolik podivných pohledů…). Naučila jsem se, že základem je sebevědomí. Řekla jsem s úsměvem “si, una persona” a dělala jsem, že je úplně normální přijít sama na jídlo. Abych se zabavila, když čekám na jídlo, obvykle si přinesu knihu nebo turistického průvodce a plánuji další den, píšu do mého diáře nebo si píšu s rodinou a kamarády přes Whatsapp.
Opatrnost je důležitá: Sólo cestování vyžaduje trochu víc opatrnosti než cestování se skupinou. Jako žena, co cestuje sama, jsem docela dost opatrná, kam jdu, kdy a co mám s sebou. Snažím se dorazit do mého ubytování před tmou a bydlet v bezpečných místech s dobrými hodnoceními. Ptám se na radu místních – Airbnb hostitelé jsou obvykle skvělým zdrojem informací. Vždycky mám nabitý telefon a často sdílím moji GPS lokaci s kamarády a rodinou. Na Kauai jsem si nesla dostatek jídla a pití na moje tůry a pokusila jsem se informovat turistickou boudu na začátku stezky, kam jdu (bylo jim to docela jedno). V Itálii jsem se vyhýbala oblastem, které byly nic moc (Neapol – uvidím tě příště, až pojedu s někým). Na tůrách v Colorádu jsem s sebou měla mapu, jídlo, vodu, oblečení na převlečení, předpověď počasí na telefonu a chodila jen po značených cestách. S trochou selského rozumu a plánování, budete v pořádku ve většině celkově bezpečných lokací.
Pro mě ty plusy sólo cestování určitě převáží ty mínusy. A přestože hodně ráda cestuji s ostatními, myslím si, že proložit to občas nějakým sólo výletem je osvobozující, očišťující a příjemné. Může to být půl dne “vyrazit mimo město” výlet anebo dlouhá zahraniční dovolená. Pokud to zkusíte a zalíbí se vám to, otevře se vám nová cesta, jak získat nové zážitky. Pokud to zkusíte a zjistíte, že to opravdu není váš šálek čaje, tak je to pořád zážitek, který nezapomenete a nebudete litovat. Stojí za to, to alespoň jednou zkusit.
P.S. Byla jsem na mnoha místech na světě a chystání se na mezinárodní výlety mi jde celkem od ruky, takže pokud máte nějaké dotazy nebo chcete nějaké tipy, napište koment nebo mi pošlete email. Ráda popovídám.
Fotky: zeshora – ‘zlatá hodina’ v Nebrasce po cestě do Coloráda; výhled z Nu’alolo stezky na pobřeží Napali na Kauaii; Roca Calascio v regionu Abruzzo v Itálii pocukrovaná sněhem na konci dubna; sólo oběd v jedné z mnoha Toskánských osterií; krásné ráno na Emerald Lake stezce v Colorádu.
